Leasingovka musí vrátit dlužnici vymáhací poplatky. Přelomové rozhodnutí?
Leasingová společnost je teď musí klientce vrátit. Je to přelomový rozsudek. Bourá totiž zažité a hojně používané klauzule ve smlouvách o úvěrech a leasingu, v nichž banky a leasingové společnosti uvádějí, že případný dluh předají k vymáhání jiné firmě a klient pak ponese veškeré náklady. Verdikt soudu, který byl před několika dny doručen stranám sporu a nelze se proti němu už odvolat, však hovoří jinak.
Petra B. z Prahy (jméno změněno) uzavřela na konci roku 2006 leasingovou smlouvu. Po čase ale začala dlužit. V březnu 2010 pohledávku převzala do vymáhání inkasní firma Exactor. Petra B. pak dluh začala postupně splácet, jenže vymáhací firma si z těchto splátek ve svůj prospěch postupně strhla celkem 9600 korun. Přitom už dostávala odměnu od leasingové společnosti.
Neplatná ujednání
Ve všeobecných smluvních podmínkách se sice uvádí, že leasingová společnost je oprávněna klientovi vyúčtovat prokazatelné náklady spojené s vymáháním, jenže podle advokáta klientky Adama Batuny je takové obecné ujednání ve všeobecných podmínkách neplatné. „Leasingová smlouva je svou podstatou spotřebitelský úvěr. Smlouva o něm musí ze zákona obsahovat také stanovení jednotlivých plateb (za vymáhání), a pokud jednotlivé platby nelze stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu. Předmětná leasingová smlouva však nic takového neobsahovala,“ argumentoval Batuna v žalobě na leasingovou společnost.
Soud mu dal zcela za pravdu. Poplatek 9600 korun, který si firma Exactor automaticky strhla ze splátek samotného dluhu, označil za bezdůvodné obohacení.
„Tento závěr je zcela logický, neboť pokud by zde byl jiný výklad, pak by spotřebitel byl zcela a v plném rozsahu vystaven možné libovůli či zvůli žalovaného (finanční instituce, banky), když by neměl možnost nijak ovlivnit náklady třetího subjektu (vymáhací firmy),“ uzavřela případ soudkyně Okresního soudu Praha-západ Jitka Sobková.
Podle soudkyně Sobkové si totiž leasingová společnost může s vymáhací firmou domluvit jakékoliv odměny, které pak zaplatí dlužník, aniž má možnost je ovlivnit.
Leasingová společnost coby žalovaná strana tedy musí klientce-žalobkyni vrátit 9600 korun, a to i s ročním úrokem 7,75 procenta od listopadu 2010 až do zaplacení, což dělá zhruba 1500 korun. Dalších více než 11 000 korun je povinna uhradit advokátovi klientky.